Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je setkání s dalajlámou nebezpečím pro ekonomiku?

19. 10. 2016 7:00:00
Čínská vláda samozřejmě nemá ráda, když se zástupci jiných států setkávají s dalajlámou – vždy vyjadřuje „ostrý nesouhlas“, hrozí sankcemi a přerušením diplomatických styků. Co ale skutečně hrozí?

Zažila to Francie, Velká Británie, Itálie, Austrálie, USA a mnoho dalších zemí. Naposledy Slovensko poté, co se o víkendu v Bratislavě sešel s dalajlámou prezident Kiska. V úterý se v Praze setkal s tibetským duchovním vůdcem sešel ministr kultury Herman a několik dalších političek a politiků za KDU-ČSL. Prezident Zeman se s ním nesetkal a podle slov svého mluvčího Ovčáčka „ani o takové setkání neusiloval“. Zřejmě aby prezident ještě zdůraznil svůj nesouhlas, nepovolila Správa Pražského hradu zábor části Hradčanského náměstí pro stavbu pódia, kde měl dalajláma vystoupit, bez udání důvodu. Připomeňme, že v únoru si pro své vystoupení na stejném místě postavil pódium někdejší lídr Bloku proti Islámu Martin Konvička, což Správa Pražského hradu bez problémů povolila.

Přesto hned druhý den po dalajlámově vystoupení vydali prezident Zeman, předseda vlády Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček společné prohlášení, ve kterém chtěli „zdůraznit, že naše země při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“ a že „aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky ČR“. Motivací byla zřejmě snaha uklidnit Čínu ještě dřív, než se stihne naštvat.

Není to poprvé, kdy čeští vrcholní představitelé ujišťují Čínu, že se chceme kamarádit s ní, a ne s dalajlámou – obvykle s vysvětlením, že čínský trh je pro nás zkrátka důležitý a není taktické si jej rozhněvat. Avšak představa, že setkání českého ministra kultury s tibetským duchovním vůdcem bude mít za následek ekonomické sankce ze strany Číny, je zcestná – jak jsem uvedl na začátku tohoto článku, zkušenosti s výhružkami Číny za setkání s dalajlámou má mnoho států, avšak ve většině případů zůstane jen u výhružek. Asi nejsilněji pocítil hněv Číny někdejší britský premiér Cameron, kterému Čína za jeho osobní setkání s dalajlámou zakázala v roce 2012 přibližně na rok vstup do země. Během tohoto období však paradoxně čínské investice ve Velké Británii čtyřnásobně vzrostly a britský export do Číny vzrostl o 13,4 %[1]. Dopady tzv. „Efektu dalajláma“ na mezinárodní obchod se zabývala studie Andrease Fuchse a Nilse-Hendrika Klanna z roku 2011 – autoři v ní analyzovali export do Číny ze 159 zemí v letech 1991 až 2008 a vliv, který na export mělo přijetí dalajlámy v těchto zemích. Ze studie vyplývá, že přijetí dalajlámy skutečně mělo za následek mírný pokles exportu (ve sledovaných zemích šlo průměrně o 8,1 % či 16,9 % – v závislosti na použité výpočetní metodě), avšak k poklesu došlo pouze v případě, že se s dalajlámou sešla hlava státu či předseda vlády (nikoliv níže postavení představitelé (jako je třeba ministr kultury)), negativní efekt vždy vymizel do dvou let od setkání a týkalo se to pouze období vlády Chu Ťin-tchaa.[2]

Je tedy pravdou, že kdyby se dalajláma sešel s prezidentem či premiérem, mohlo by to mít za následek pokles českého vývozu do Číny, avšak je třeba mít na paměti to, že čínský trh je velice pragmatický a přes výhružky a nelibost bývá reálný ekonomický dopad, když k němu vůbec dojde, minimální a především krátkodobý.

Neustálé ospravedlňování přehlížení porušování lidských práv a útlaku etnických menšin nejen v Číně potřebou udržet si přístup na tamní trh se tak zdá být argumentací do značné míry zcestnou. Ale i kdyby ne – business přece není víc než lidská práva a my bychom se neměli bát přijímat dalajlámu či třeba prezidentku Světového ujgurského kongresu Rebiju Kadírovou – mezinárodně koordinovaným postupem v těchto otázkách navíc může být dosaženo nejen eliminace negativních ekonomických dopadů na země, které duchovní či politické lídry v nemilosti Číny přijmou, ale snad také postupné změny v čínské lidskoprávní politice.

Na závěr si dovolím připomenout, že vývoz do Číny tvoří přibližně 1 % českého exportu.

[1] Viz např. http://www.independent.co.uk/news/uk/politics/david-cameron-must-apologise-for-meeting-dalai-lama-to-restore-diplomatic-relations-with-china-8606341.html.

[2] Viz http://wwwuser.gwdg.de/~cege/Diskussionspapiere/113.pdf.

Autor: Matouš Vencálek | středa 19.10.2016 7:00 | karma článku: 28.80 | přečteno: 1748x

Další články blogera

Matouš Vencálek

Omezit podporu inkluze by byla velká chyba

Ministr financí Pilný žádá po ministru školství Štechovi, aby osekal podporu inkluze, protože prý stojí víc než se odhadovalo. To by ale byla velká chyba.

26.7.2017 v 7:00 | Karma článku: 7.60 | Přečteno: 1341 | Diskuse

Matouš Vencálek

Vzdělávání místo školství?

O problémech českého školství jsem již psal a mluvil mnohokrát, tentokrát to zkusím jinak – pozitivněji a s vizí.

22.9.2016 v 18:18 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 376 | Diskuse

Matouš Vencálek

Platy v českém školství? Horší než se mohou zdát...

České školství se bezesporu potýká s mnoha problémy. Povolání učitele zcela ztratilo prestiž a téměř dvě třetiny uchazečů o pedagogické vzdělání nechtějí učit[1]. Na vině je z velké části demotivující finanční ohodnocení...

17.5.2016 v 8:00 | Karma článku: 13.18 | Přečteno: 920 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Ábelovský

Podivná ruleta ... je srpen a slunce září

... a ano, ta blížící se noc, vskutku nebude vůbec krátká ... a je s podivem, jak lze vždy a vše překroutit a využít; a je stejně podivné, jak málo tomu vždy rozumíme a jak si každý vykládá vše po svém, a tak jak se jen jemu hodí.

21.8.2017 v 14:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Otto Černý

Jedenadvacátý ....

Srpen, samozřejmě, a čtyřicátý devátý v řadě. Žádné kulaté výročí, ale některé přispěvovatele neodolatelně přitahuje proto, aby si při té příležitosti přihřáli protiruský guláš.

21.8.2017 v 14:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Martin Faltýn

Čím je mi 21. srpen 1968

Mohla by to být typická školní úloha v tzv. Univerzitě třetího věku, kdyby to nebyla realita. Přesto, a možná právě proto, si člověk musel zažít v životě spoustu paradoxů, které život dal i vzal.

21.8.2017 v 12:07 | Karma článku: 8.50 | Přečteno: 298 |

Josef Prouza

Vize Česko 2040, tentokrát odporně politicky nekorektní

V poslední době se politici předhánějí v předkládání vizí budoucího vývoje ČR. Tak jsem i já roztrhal mlhy, vznášející se nad našimi světlými zítřky, a nahlédl do české kotliny roku 2040.

21.8.2017 v 12:02 | Karma článku: 27.25 | Přečteno: 653 | Diskuse

Jiří Turner

Šedesátej vosmej, vole!

„To se nám na den osvobození, udělalo pěkně, co?“ „Co?“ „Je přece 21. srpen, ne?“ „Co?“ „Rusové, tanky, okupace...“ Útržek rozhovoru mezi starším mužem a mladým prodavačem mě přesvědčil o tom, že 21. srpen 1968 je už asi středověk.

21.8.2017 v 11:40 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 424 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3495

Člen předsednictva Strany zelených, působí na Ústavu religionistiky na Masarykově univerzitě v Brně.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.